 |
|
|
| | Blog |  |
|
| |
Vítejte. Toto jsou moje osobní stránky. Pojal jsem je jako skladiště všeho, co mi připadá vhodné vystavit. Skladiště s hierarchickou strukturou, která se postupně odkrývá v menu vlevo.
Na následující stránku občas napíši nějaký aktuální článeček. Přeji Vám příjemnou zábavu při jejich pročítání.
 | | | | | |
| | |
|  | |
|
| | | |
Úterý, 13. květen 2008
 Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni nedávno spustila kampaň proti pravicovému extremismu „Chcete ho?“. Zanedlouho tuto parodii na členy hnutí skinheads paradovala krajně pravicová Národní strana a spustila pro změnu kampaň „Chcete je?“, namířenou proti přistěhovalcům do České republiky.
Ačkoliv si obecně aktivit Člověka v tísni vážím, neodpustím si dodat, že samotná kampaň „Chcete ho?“ ve mně vyvolává pocit trapnosti. Naopak moje prvotní reakce u konkurenční kampaně byla taková, že jsem se „vtipu“ o modlitebním koberečku skutečně zasmál, než jsem si se studem uvědomil, že obdobně vyhlížejícího člověka, bohužel však většinou počestného studenta VŠ bez pedofilních sklonů, nejednou bezdůvodně napadla v Praze skupina skinheadů.
Následuje analýza toho, jak na mě obě kampaně působily.
Zesměšňování směšného nepůsobí směšně
Podívejme se nejprve na původní kampaň „Chcete ho?“ zaměřenou proti extremistům. Extremismus je jev chápaný drtivou většinou jako nepřípustný. Projevovat na veřejnosti rasistické názory je tabu. Všichni cítíme, že nacizmus a jeho stoupenci jsou odsouzeníhodní. To je zřejmě důvod, proč satiristicky koncipovaná kampaň moc nezabírá. Tvrzení typu: „Já jsem nacista, jsem úplný chudák, podívejte se na mě“ vovolá maximálně schovívavý úsměv, a to spíše nad kreativními (ne)schopností autora kampaně než nad nacisty samotnými. Satira, která je v souladu s obecným názorem, je zkrátka účinná asi tak, jako zesměšňování disidentů Miloušem Jakešem za dob socializmu.
 Naopak kampaň proti přistěhovalcům působí (bohužel) účiněji. Funguje zde onen známý efekt zakázaného ovoce. V první reakci se člověk vtipům zasměje, byť jsou někde na úrovni estrád Jiřího Krampola. Posléze se chytne za nos a začne se za svou škodolibost stydět. Nakonec se však vážně zamyslí, jestli na tom není něco pravdy, tvrzení „těší se na sociální dávky a vaše dcery“ si asociuje s aférou kolem katarského prince, a semínko xenofobie je zaseto.
Přitom Národní straně při počinu stačilo použít originální grafiku a průvodní text, pouze s obměnou hrdinů kampaně. To bylo hodně chytré, rozhodně nic z dílny „nácka, co neumí do pěti počítat“.
Pozitivní přístup
Zesměšňování kohokoliv je ubohé, a mnoho se jím nedosáhne. Ať už se jedná o nácky, nebo přistěhovalce. Neobstojí zde ani argument Člověka v tísni, že bojuje za dobrou věc, ani fakt, že Národní strana vlastně jen oplácí úder ideového nepřítele, navíc jeho vlastními zbraněmi.
Přimlouval bych se za kampaň vedenou regulérně. Bylo by například přínosné častěji populární formou zveřejňovat výsledky sociologického studia extremistických hnutí a jejich příslušníků. Z jakých vrstev společnosti se rekrutují, jaké jsou jejich pohnutky k tomu, aby s extremizmem sympatizovali, v čem je jejich chování rizikové a kudy vede cesta zpět k úspěšnému prosazení se ve většinové společnosti. Je třeba zdůraňovat i fakt, že na pravicovém smýšlení a na samotné obavě z přílivu cizinců není nic špatného. Nežádoucí jsou pouze extrémní projevy – i zde platí ono obecné „všeho s mírou“. Třeba by pak i Národní strana zareagovala adekvátním způsobem. Místo karikatur přistěhovalců a evidentně utopických řešení bych spíše uvítal realistické návrhy toho, jak problémy spojené s přistěhovalectvím (kterému se stejně nevyhneme) řešit.
Že by seriózní protiextremistická kampaň ani seriózní přístup k menšinám nikoho nezaujal?
Máte naprostou pravdu! Pokud Národní strana jede podle nějakého marketingového plánu s cílem sepepropagace a zvýšení preferencí, není co dodat. Pokud ovšem Člověk v tísni skutečně usiluje o dobrou věc, nezbyde mu zřejmě nic jiného než se uchýlit k čistým prostředkům.
Jak to dělá Borat
Znamená výše řečené, že bychom měli na satiru při potírání xenofobie zapomenout? Sacha Baron Kohen v podání Borata nás před časem přesvědčil o opaku. Jehoprojev byl sarkastický, inteligentní, vtipný, komerčně úspěšný, a přitom nadmíru společensky přínosný. Čím to je? Borat nezesměšňoval ani nácky, ani přistěhovalce, nýbrž naší vlastní omezenost.
V článku jsou jako ilustrace použity náhledy webovských stránek www.chceteho.cz a www.chceteje.cz. Autor článku se neztotožňuje s názory publikovanými na těchto stránkách.Štítky: extremizmus, imigranti, nacionalizmus, rasizmus, sociologie, xenofobie
vystavil Václav Slavíček v
|
|
| | | | | |
| | |
| | |
|
| | | |
|
|
| | | | | |
| | |
| | |
|
| | | |
 |
Přihlášení k odběru
Příspěvky [Atom] |
|
|
| | |
|
čeština
english
